Obvyklou reakcí zraněné tkáně je nadměrné hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru vlivem "tkáňového šoku". Ten je větší v místě poranění vlivem hmoždění, ale nastupuje v menší míře i v operované krajině. Zpočátku je toto prosáknutí výhodné, uvolňují se mezibuněčné prostory a snadněji sem vnikají novotvořené kapiláry. Tím se zlepšuje přísun stavebního materiálu a odsun metabolických zplodin. Současně probíhá katabolická (odbourávání zplodin) a anabolická (novotvorba tkání) fáze hojení. Narušená obnova kapilárního systému vede k zvýšení anabolických procesů. Možno očekávat obnovu kapilár, nervových, vláken, svalových vláken, šlachových vláken, kosti. Hojení pak neprobíhá jenom jizvou, ale i regenerací tkání. Toto je možné jen při dodržení dalších podmínek. Tkáním se musí dodat vhodný l) funkční podnět, 2) určité intenzity a 3) v pravý čas. Dokazujeme tím starý známý zákon, že "Funkce má formativní vliv".
Tyto pochody mohou být bržděny hematomy, nekrózami, dutinkami nebo infekcí a nadměrným hromaděním tekutiny (otokem), který ohrožuje nejvíce funkční výsledek u ruky. Zde je nejen menší krevní zásobení, ale i vlivem prostého hydrostatického tlaku působícího při svislé poloze končetiny dochází ke zhoršení otoku. Svislá poloha ruky zhoršuje to co již bylo tkáňovým šokem navozeno - otok. Zvyšuje se tlak ve tkáních, jsou utiskovány cévy a novotvořené kapiláry. To je začátkem neblahých výsledků. Snížení metabolismu startuje chronické degenerativní procesy. Dochází ke zkracování vaziva, ztluštění jizev, ztuhnutí kloubů, kloubním kontrakturám, slepení šlach s pochvou šlachovou a to i na těch místech, které nebyly úrazem zasaženy.
Naším úkolem je zabránění rozvoji otoku a tím dosažení dobrých funkčních výsledků následujícími prostředky:
- Tlumení bolesti: Během výkonu a v pooperačním období-bezbolestný výkon v narkóze nebo ve svodné anestézii, nebo v místním znecitlivění, analgetika v pooperačním období.
- Boj proti otoku:
- Podávání léků proti otoku: Dexona, Trental
- Mechanické odstraňování otoku: Střídavá elevační poloha končetiny ihned po výkonu - naplňuje a vyprazdňuje kapiláry, stěny cévní udržuje v činnosti. Toto můžeme podporovat i jinak. Buď prostým tlakem na tkáň, menším déletrvajícím, pomocí elastického obinadla nebo molitanové houbičky - po výkonu, po zhojení pomocí Cobanu nebo Siliposu nebo silnějším tlakem, ale přerušovaným - tlakovou masáží - od 6-7 pooperačního dne.. Tím nejen cévy cvičíme, ale současně odstraňujeme přebytečnou edémovou tekutinu a zlepšujeme průtok krve.
- Zahájit přiměřenou časnou rehabilitaci: Její způsoby závisí na tom, které struktury byly poškozeny. Rehabilitační postupy a způsoby dlahování navrhuje ošetřující lékař ve spolupráci s rehabilitačním pracovníkem.
K dobrému estetickému, ale hlavně funkčnímu výsledku je vhodné použít i další podpůrné metody jako je magnetoterapie, biolampa, motodlaha, lymfoven. Ale nejdůležitější je spolupráce: lékař - rehabilitační pracovník - pacient.